Akim z Mervartova dvora - krátkosrstý výmarský ohař

Vítejte na našich stránkách!

 Tak tohle je náš pesánek Akimek – oficiálně Akim z Mervartova Dvora, ČLP/VOK/5154, narozen 19. 3. 2004. 

V létě roku 2003 jsme se rozhodli pořídit si loveckého psa – Jarda je totiž myslivec. Postupně si podle loveckých vlastností jednotlivých plemen zúžil výběr a konečný verdikt padnul na MVP v Českých Budějovicích, kam jsme jeli jako doprovod mé sestry Martiny a Elvise. Zde jsme měli možnost porovnat si jednotlivá plemena na vlastní oči a rozhodli jsme se pro krátkosrstého výmarského ohaře.

 Akim se narodil v podhůří Orlických hor jen několik kilometrů od nás, takže jsme ho několikrát navštívili, ještě když byl se svými sourozenci u mámy. Tady máte možnost prohlédnout si i jeho sourozence.

Když Akimovi byli dva měsíce, tak jsme si ho odvezli k nám domů více do hor - do jeho nového domova. Takže teď všichni bydlíme v Rozkoši, což je část jedné obce v Orlických horách. Akim má venku vlastní boudu, takže to není žádný „gaučák“ – i když občas ho pustíme dovnitř a spí s námi ve svém vlastním pelíšku u nohou postele. Máme pro něho tak trochu slabost, když nasadí ten svůj kukuč.

Pár dní potom, co jsme si Akima přivezli domů, jsme jeli navštívit jeho budoucí kamarády do Deštného v Orlických horách – bernského salašnického psa Elvise (Elvis Tichý dvůr), se kterým vyváděli hlouposti ...

... a zlatého retrievera Albiho (Albion Zlatá Whisky), který je nejstarší a na ty dva dohlížel.  

Elvis už bohužel není mezi námi, ale místo něho má Akim nového kamaráda Cida, se kterým vyvádí lumpárny. Cid (celým jménem El Cid z Ochoze) je o rok a půl mladší.

 Albi se opět ujal role toho rozumného a na ty dva mladší dohlíží. 

 I když původně jsme si pořizovali psa pro myslivost a ne na výstavy, tak občas na nějakou tu výstavu zavítáme také. Začalo to vlastně tím, že jsme dělali řidiče mé sestře, která jezdila po výstavách s Elvisem. A když už jsme s ní takhle cestovali, tak nás přemluvila a přihlásili jsme i Akima. Předvádět se v kruhu na výstavě ho ale vůbec nebaví, což je také vidět. Mnohem větší zábava je pro něj jít s Jardou na hon – tam si to náležitě užívá.

Aby se Akim mohl účastnit honů, snažili jsme se ho co nejlépe vycvičit a připravit na podzimní zkoušky. Lovecký výcvik má na starosti Jarda, když je ten myslivec. A musím je oba pochválit. Jarda se role vůdce ujal velmi zodpovědně a výcvik Akima zvládnul dle mého názoru perfektně (bez jakýchkoliv předchozích zkušeností!). A abych nechválila jenom Jardu, tak musím uznat, že v Akimovi něco opravdu je, protože pracuje s chutí a s radostí. Je na něm vidět, že nepracuje jenom proto, že musí, ale proto, že ho to opravdu baví.

 A tady už je fotka z jednoho z prvních honů, na který šli ti moji chlapi společně.